ROZHOVOR
S DIFFERENT LIFE

Tento rozhovor byl uskutečněn pro fanzin Komunikace někdy v květnu 2000.

NOISY PARASIT PRODUCTION: V čem spočívá činnost hnutí Different Life a čeho se snaží ve svých aktivitách docílit?
ALEŠ JIRMUS: Different Life je vlastně skupina lidí, kteří se znají poměrně delší dobu (8-10 let), dobře se známe, každý máme různé zájmy, ale v základním pohledu a vnímání tohoto světa se celkem shodujeme. Snažíme se naše názory předkládat v různých formách lidem, kteří jsou otevření, vnímavý a jsou ochotní si připustit, že je i něco jiného než jejich nos a TV. Snažíme se poukázat na věci, které nás osobně zajímají a trápí a myslíme si o nich, že se více či méně týkají nás všech. Samozřejmě, že se nemůžeme zabývat úplně vším, ale pokoušíme se ukázat alespoň na ty věci, v kterých máme osobně delší dobu jasno: nejvíce se věnujeme propagaci práv zvířat na život a slušné zacházení. V otázce lidských práv dáváme přednost ochraně nenarozeného života a také životnímu stylu bez drog. Považuji za důležité, že neříkáme lidem: "váš názor je blbej a musíte ho změnit…", říkáme: "náš názor je, že by to mělo/mohlo být třeba takto…" Nesnažíme se lidem ukrást a znásilnit jejich myšlenky, názory, ale představit jim naše vlastní k zamyšlení, porovnání. Předkládáme alternativy k určitým dnes zaběhnutým standardům, ale každý se musí rozhodnout dle svého svědomí (nebo potřeb). Ale na druhou stranu jsou věci, o kterých jsme pevně přesvědčeni, nemíníme v nich ustupovat a dělat nějaké kompromisy. To platí například v otázce potratů. Zde není pochyb, že zničení 8. týdenního zárodku je vraždou již vyvinuté lidské bytosti, která má již založeny všechny orgány, které se pouze vyvíjí, lze naměřit EEG atp.
Different Life vzniklo z hudební agentury Different Agency někdy v září 1993. Nejvíce jsme se zaměřili na vydávání tiskovin, triček, nášivek a pořádání různých akcí v našem regionu (Roudnice, Litoměřice, Lovosice) - infostánky a happeningy ke Dni Země, ke Dni laboratorních zvířat, ke Dni nekouření, k otevření RO-LA, financovali jsme besedy o dospívání a sexualitě na ZŠ aj. V 97 jsme se na dva roky z rodinných důvodů trochu odmlčeli, ale nyní se snažíme zase fungovat. Teď vydáváme pouze časopis Globál (dříve Informační bulletin pro jiný život), o časopisu Panda se ještě zmíním, vydali jsme také čtyři čísla literárního plátku Vytí vlků a máme peníze na páté číslo. Jeden z našich aktivistů vydával H/C fanzin Minority, ale to už je pasé. Tiskneme velké množství triček a nášivek.

NPP: Co vše musí člověk podstoupit k tomu, aby založil podobnou neziskovou organizaci nezávisle na státních dotacích, jdoucí mimo stávající politický systém a uznávající odlišné hodnoty pro společnost? Jste například registrováni jako občanské sdružení, či jinak?
A.J.: Nejsme tak "nezávislá" (tento pojem mám nerad) organizace jak si myslíte. Jsme obyčejné občanské sdružení, které má nějaké struktury, je zaregistrované u Ministerstva vnitra, na živnostenském a finančním úřadě, máme IČO, DIČO, účetnictví atp. Je ale skutečností, že od poloviny roku 1996 všechny naše aktivity financujeme pouze z našich zdrojů - z prodeje triček, nášivek, časopisů a darů. V letech 1994 - 96 jsme získali od nadací NROS (v rámci programu PHARE EU) a REC několik set tisíc Kč a vše vypadalo jinak. Vydávali jsme Informační bulletin pro jiný život 5x ročně, v kvalitní tiskárně a v nákladu 1000 - 1750 ks. Vydávali jsme z prostředků nadací Ekologický časopis pro kluky a holky Panda, který měl obrovský úspěch. Myslím, že tento časopis byl nejlepším časopisem DL. Vydali jsme 6 čísel v nákladu od 1000 do 1800 ks. Byl kvalitní a všem zájemcům byl poskytován zdarma. Chtěli jsme, aby každé dítě si v něm mohlo samo psát, malovat, luštit, zaškrtávat…. Třeba poslední číslo nás vyšlo na 25 000,-Kč a to bychom si z našich prostředků samozřejmě nemohli dovolit! Pokoušeli jsme se získat další granty, ale konkurence mezi NNO je veliká, my také nikde předem nelobujeme a nelezeme do zadku. Chtěl bych po vydání Globálu č.2 sestavit Pandu 7 a oslovit nějaké firmy v Roudnici o finanční prostředky na její tisk. Bude to jedna velká počítačová firma a možná Česká spořitelna! Nechceme totiž dělat časopisy v nákladu 100 ks, s mizernou grafikou a ještě horším tiskem (s Globálem nejsme zatím spokojeni). Nyní se technicky dovybavujeme, máme nápady a tak snad bude příští Panda opět kvalitní, ale pod 1200 ks nemá smysl ji dělat. Získané granty nám v minulosti moc pomohly (technické vybavení, poštovné) a proto se pokusíme nějaké opět sehnat, ale pokud neuspějeme, tak si hlavy také neutrhneme!

NPP: Vydáváte a tisknete trička, nášivky a plno dalších materiálů. Kde berete nápady a náměty?
A.J.: Trička a nášivky jsme začali tisknout hned po založení Different Life. Snažíme se být co nejvíce samostatní a tak je tiskneme my sami a doma! To je umožněno tím, že Svatka pracovala dříve v reklamní agentuře, kde se sítotisk naučila. Motivy často přebíráme nebo se alespoň necháváme inspirovat ze zahraničních materiálů. Některé motivy jsou naše vlastní nápady. Hlavním designérem DL je ale Svatka.

NPP: Soustředíte se především na osvětovou činnost, kterou směřujete k širší veřejnosti. Mají lidé vůbec o tyto věci zájem?
A.J.: Myslím, že před 4-5 lety byl zájem lidí o práva zvířat, životní prostředí větší. Společnost se potýká s ekonomickými problémy, mnoho lidi nemá práci, jsou znechucení, ničemu nevěří, nemají naději. A většina lidí se žene za pohodlím, konzumem, chce se mít "skutečně dobře". Myslí si, že až budou mít zahraniční automobil, všechno od Sony a Adidasu, že budou plnější, šťastnější. Toto bude ještě několik let trvat, časem se tyto potřeby u mnohých naplní, jiní poznají, že i tak jim něco schází. Začnou se z různých pohnutek dívat kolem sebe a snad se zapojí do věcí, které se dějí kolem nich. Když se podíváš do zahraničí, tak tam se o ochranu zvířat zajímají lidi od dětského do důchodového věku, lidi ze všech vrstev společnosti. U nás tomu žel zatím není. Ale je to především chyba ochranářských organizací (DL nevyjímaje), které jsou roztříštěné, mají zbytečně moc široký záběr a amatérské chování. Když se podíváš na slovenskou Slobodu zvierat, tak ti toto zvládli, jsou profesionály, mají 35 zaměstnanců, desetitisíce členů, zná je 80% obyvatel SR a tím pádem se dostavují výsledky (např. zákaz testování kosmetiky na zvířatech). Je to pochopitelně také o penězích, sponzorech, kompromisech a zásadovosti. Different Life dělá pouze osvětové aktivity, ale podporujeme i přímé akce. Different Life nemá potenciál na takové akce, jako organizace bychom si to nemohli ani dovolit, ale jsme ochotni takové věci morálně podpořit, dávat jim v našich časopisech prostor, dělat reklamu a poskytovat služby. Jsem přesvědčen, že pokud mají být dosaženy nějaké výrazné úspěchy, je potřeba pracovat na více "frontách". Za prvé je potřeba osvětová činnost, která poskytne lidem kvalitní a úplné informace o různých problematikách nebo důvodech, proč se to a to udělalo. Za druhé je třeba skutečných přímých akcí, které veřejnost vzruší, bací po hlavě. Tyto dvě věci jsou navzájem úzce propojeny. Když budou osvětové aktivity fungovat jako doposud, tak ničeho výrazného nedosáhneme. Pokud budou probíhat přímé akce, ale osvěta bude zanedbaná, tak bude veřejnost tyto akce považovat za akce nějakých fanatiků, magorů a zelených-teroristů! Pokud ale bude fungovat i informační kampaň, tak lidé budou tyto postupy chápat jako jedinou možnou účinnou ochranu. Pochopí, že těmi špatnými nejsou např. ALFisté, ale ti, kteří zvířata týrají, zneužívají… Zdůrazňuji, že musí jít o přímé akce, kdy nebude poškozen život či zdraví žádné živé bytosti!!!. Třetím pilířem je legislativní činnost. Lobovat u poslanců, senátorů, mít na své straně odborníky, pracovat na úpravě zákonů ve prospěch zvířat a životního prostředí. Z ochranářské obce se tomu dnes trochu věnuje Společnost pro zvířata, Svoboda zvířat, z ekologických sdružení nejvíce Duha, Děti Země…

NPP: Dnes dost lidí vypouští ze stravy masné výrobky tzv. zdravé výživy. Zdá se mi, že to závisí na momentálním trendu v naší společnosti, která upřednostňuje člověka a klade si na něho čím dál tím větší nároky - být úspěšný, mít štíhlý pas a krásnou pleť. Zdá se mi, že to je trochu sobecký přístup, člověk myslí z tohoto hlediska jen sám na sebe, myšlenka ohledu na ostatní (zmírnit utrpení zvířat apod.) tam nemá ani kousíček místečka. Vegetariánství je mi milejší z té etické stránky, zdá se mi více upřímnější a od srdce. Pokud by společnost šla dále tímto směrem, tak by se snížila spotřeba masa, myslíš si, že by to ovlivnilo přístup člověka ke zvířatům z hlediska jenž jsem uvedl v této otázce?
A.J.: Člověk žije v určitém prostředí, má různé zájmy, myšlení a proto se můžou důvody vedoucí člověka k vegetariánství diametrálně lišit. Někdo tak činí pro své zdraví, druhý z náboženského hlediska a třetí proto, že nechce být odpovědný za zbytečné zabíjení zvířat. Tyto postoje jsou přímo ovlivněny dostupnými informacemi, uměním je vyhodnotit, uvědoměním si širšího kontextu celé věci a své pozice atp. Respektuji všechny tři důvody. My jsme všichni vegetariány z etických důvodů. Nevím kolik lidí je vegetariány kvůli své fyzické kondici, ale určitě je to dobře, protože na rozdíl od většiny společnosti pro sebe dělají něco prospěšného. Zda se vegetariánství ze zdravotních důvodů může změnit přístup člověka ke zvířatům a humánnějšímu zacházení? Na to není jednoznačná odpověď. Pochopitelně, že "kdyby" se stala společnost vegetariány ze zdravotních důvodů, tak by to mělo i přímý pozitivní dopad pro zvířata. Ale já osobně si myslím, že vegetariáni budou vždy menšina (i když možná v roce 2200 budou lidé místo masa jíst "umělou" stravu v pastách a tabletách). Ale to není důvod se zdávat. Každá zachráněná živá bytost stojí za tuto námahu, každý člověk přestoupivší na vegetariánskou stravu stojí za tuto snahu. U každého to může být individuální. Některý vegetarián ze zdravotních důvodů se může dostat v literatuře k etickým důvodům vegetariánství a na jejich základě změnit i svůj přístup k životu jako takovému. Druhému se to může zdát směšný, zavře knížku, vezme pušku a půjde si jen tak zastřílet na něco živého… Chci zdůraznit jednu věc. Neznamená, že když je někdo vegetarián nebo vegan (z etických důvodů), že je lepším člověkem než nevegetarián. Vegateriánství / vegantsví není znakem lepšího charakteru a lidskosti. Je to samozřejmě skvělé, je to velké plus, může to o člověku něco napovědět, ale není to všechno. Znám vegetariány, kteří jsou pěkný idioti a zasloužili by si nakopat do zadku. Na druhé straně mám kamarádku (i když je ve věku mých rodičů), která jí maso, pije trochu alkoholu, pije kávu, možná si občas vykouří nějakou trávu, ale vážím si jí více než mnoha "rádobycharakterů". Vím, že v životě prokázala mnohdy velkou odvahu, srdečnost, pokoru, skromnost, dokázala odpustit na ní spáchané ošklivé činy. To jsou skutečně velké věci, které bych chtěl mít…

NPP: Nyní je aktuální kampaň proti dostavění a spuštění JE Temelín. Různé ekologické organizace či občanská sdružení utvořily koalici a pracují společnými silami na této kampani. Je Different Life nějakým způsobem zapojeno do této aktivity?
A.J.: Ano, i Different Life je součástí koalice Referendum 2000. Uspořádali jsme v Roudnici nějaké infostánky, při festivalu Roudnice 2000 jsme dva dny rozšiřovali letáky a sbírali podpisy na petice. Mladí aktivisté roznášejí letáky a petice po školách, čajovnách, obchodech ve všech našich zásilkách rozesíláme informační materiály k této kampani. Není toho tedy moc, ale snažíme se.

NPP: Jakým způsobem studujete a získáváte informace, o kterých píšete nebo používáte v diskusích? Já bych mluvil spíše z té eticko-citové stránky, a zřejmě by tam chyběli nějaké ty fakta, věcné argumenty. Nikoho by asi nepřesvědčilo, kdybych začal mluvit o lásce a míru. Jsou to přeci jen mé bláznivé a nemožné projevy… Máte s tím nějaké zkušenosti a nebo si myslíte, že není problém v komunikaci se širší veřejností?
A.J.: To je opět individuální. Někdo má dispozice mluvit a pohotově reagovat, druhý je přemýšlivý, každé slovo pořádně váží, třetí nemá slovní zásobu, čtvrtý nemá ty odborné argumenty a pátý má a umí všechno potřebné. Pochopitelně, že lze komunikaci "trénovat", připravovat se nejen po vědomostní stránce, ale také se cvičit řeč, mimiku, gestikulaci. Třeba Informační centrum nadací pořádalo na toto téma několik seminářů. Jednou jsem se takového semináře účastnil, měli jsme za úkol v nácviku přesvědčit lektory jako fiktivní sponzory o finančním příspěvku na projekt. Celé se to nahrávalo na video a potom vyhodnocovalo, rozebíraly se chyby atp. Když budeš pořádat pravidelně nějaké akce, tak se pochopitelně i naučíš hovořit, reagovat, ale někdy je to těžké, kdo nechce slyšet tak neslyší. Faktem je, že v některých věcech a momentech nestačí mluvit pouze o lásce a etice, ale je též potřeba nemilosrdně předkládat důkazy, argumenty, fakta (čísla, grafy, studie). My většinu informací o právech zvířat sháníme ze zahraničních zdrojů, věci kolem potratů a životního stylu získáváme z tuzemských odborných materiálů. Třeba o pokusech na zvířatech máme Směrnice OECD, dle kterých se i v ČR provádějí toxikologické testy - jsou zde podrobně rozebrány jednotlivé kroky různých pokusů. Na našich internetových stránkách naleznete mimo jiné úplné znění očního testu, testu teratogenicity, je tam celá studie o testování tabákových výrobků na zvířatech, která má 9 stran. To jsou odborné a hodnotné informace, s kterými se dá pracovat. Vedle textu, je také dobré lidem předkládat vizuální fakta. Fotografie a video zapůsobí na lidi přímo, věci, o kterých nikdy neslyšeli nebo si je nechtěli připustit, zapůsobí o 100% silněji, než hodinová přednáška. Máme 9 minutové video o potratech (Krutá pravda), které jsme pouštěli na jedné akci, lidi byli šokováni, mnoho jich plakalo a zřejmě změnili svůj pohled na tuto skutečnost. Video je podbarveno hudbou, dobrým textem… Na www stránkách máme v části Ochrana nenarozeného života - interrupce a interrupce versus znásilnění… - z tohoto videa ty nejšílenější snímky.

NPP: Potěšilo mě, že mimo časopisu Globál, který je spíše určen pro ty starší ročníky, vydáváte i dětský časopis Panda, v němž seznamujete děti s ochranou přírody a zvířat atp. Je to opravdu velmi dobrý nápad snažit se pěstovat úctu k přírodě u človíčků, kteří se teprve se světem seznamují a v mnohém jsou i chápavější než my dospělí. Fakt, ty děti jsou božské… Odebírají časopis např. nějaké mateřské školky, ústavy pečující o děti?
A.J.: O Ekologickém časopise pro kluky a holky Panda jsem již trochu hovořil. Panda je určená těm dětem, které už umějí trochu číst, psát a kreslit. Skládá se vždy z jednoho hlavního tématu (povídání), které je doplněno velkým množstvím obrázků, her, křížovek, hádanek, vymalovánek, her na způsobu člověče nezlob se atp. Součástí je ekologický a zeměpisný test o cenu (tričko s potiskem DL) a kontakt na Linky důvěry. Pochopitelně, že do Pandy přispívají děti svými obrázky, básněmi, dopisy, návody na společenské hry. Vydali jsme zatím pouze šest čísel, které byli o vodě a vodních živočiších, lesu, stromech, pralesech a lesní zvěři, o výrobě a šetření energie, sběru a recyklaci, ozónové vrstvě a zatím poslední byla o péči o domácí zvířata. Snažil jsem se, aby se děti, ale i učitelé a rodiče u Pandy bavili. Třeba v prvním čísle jsme uveřejnili návod na dětskou Ruskou ruletu. Při ní si děti rozbíjej na hlavě vajíčka. Ozvali se nějací vegani, že je to pěkná volovina, ale já to bral tak, že jako trochu živější a "zlobivější" dítě bych z toho byl nadšený. Pandu jsme vydávali díky grantům od Nadace ROS a REC, ale nyní jsme peníze nesehnali a tak zůstalo zatím u plánů. Sedmička bude o globálním oteplování, osmička všeobecně o právech zvířat a přístupu k živým bytostem, devítka o životním stylu bez cigaret, alkoholu, o toleranci a pomoci slabším a hendikepovaným, desítka bude shrnutím všech čísel ve formě omalovánek a her. Pandy jsme rozšiřovaly nejen po školách v regionu, ale odebírali je i mateřské a základní školy v Praze, Poděbradech, Jirkově, Lovosicích, Mostě, Hradci Králové, Trenčíně, Bratislavě, Horšovském Týně aj. Zájem byl i ze strany pionýrských oddílů, zájmových kroužků, ekocenter. Psali nám nejen děti, ale i učitelé a dokonce rodiče! Osobně si myslím, že Panda byl náš nejlepší a nejsmysluplnější projekt, doufám, že bude brzo pokračovat…

NPP: Žijete v soužití s nějakým zvířátkem? Jestli ano, tak nám ho - jí trošičku představte a snažte se chválit ha, ha…
A.J.: Máme doma dva hafany a oba z útulků. Malý černý hladkosrstý kříženec a směska se jmenuje Kikina, máme ji asi 7 let a dostali jsme ji v útulku Psí domov u Litoměřic. Je to strašně rozmazlenej tvor, byla zvyklá s námi spát v posteli, ale od té doby co máme dítě bydlí v předsíni. Když jí něco vytknu, tak se tomu jen směje a myslí si svoje. Fakt se směje! Druhej pes je tříletej míšenec leonbergra a vlčáka. Je to mohutný pes, kterého jsme dostali z útulku Cestička k domovu u Roudnice. Jmenuje se Ir a je to hrozná dilina. Je moc hodnej, nechá si všechno líbit, je vhodnej k dětem a neskutečně miluje koupání v Labi. Naše holka na něm rajtuje a on je v pohodě, ale je na něm znát, že je poznamenanej útulkem.
Svatka: Naše největší zvířátko je 2,5 letá Tereza. Dříve jsme měli ještě potkana, ale toho jsme nechali uspat rajským plynem, protože se mu udělal velký nádor a těžko se pohyboval. To je tak 6 let. Jednou za čas hlídáme známému většího papouška, který nám lítá volně po bytě. Rád překusuje kabely z počítače k reprobednám. Osobně bychom si papouška určitě nepořídili (i když je odchovaný v ČR a není dovezený či pašovaný z ciziny). Myslím si, že je fakt lepší dát životní šanci nějakému opuštěnému zvířeti z útulku!!!

NPP: Tak a blíží se konec. Já bych vám chtěl moc poděkovat za ten čas, který jste strávili nad tímto rozhovorem a především za ochotu a upřímnost, kterou jste do něho vložily. Na závěr snad nějaký vzkaz, informaci pro čtenáře….
A.J.: Budu velmi rád, když se lidé nenechají znechutit soukolím peněz, lakoty, pýchy, nenechají se ponižovat a sami nebudou ponižovat jiné, když nebudou lhostejní a budou se snažit naslouchat jiným. Nečekejte, že někdo za vás něco udělá. Buďte aktivní vy a to co nejdříve!

NPP: Ahoj a mnoho úspěchů ve vaší činnosti i životě do budoucna.
A.J.: Díky za rozhovor a tady je kontakt: Different Life, Palackého 369, Roudnice n.L., 413 01, tel.: 0411/841305, e-mail: differentlife@quick.cz, www.differentlife.cz. Mějte se fajn!