Čeká nás teď zhruba 170km dlouhá jízda na severozápad. Přejíždíme velkou řeku Oued Sebou a u města Souk El Arba křižujeme silnici z Ouezzanu, po které jsme před více než dvěma týdny jeli z pohoří Riff vstříc pláži v Mehdiya, Rabatu a vlastně celému Maroku. Teď se vracíme zpátky na sever a v podvečer přijíždíme k městu Larache na pobřeží Atlantského oceánu. Průjezd tímto městem není příliš zajímavý a tak zastavujeme až po dalších šesti kilometrech u areálu dalšího starobylého antického města.
Je jím Lixus, který je zároveň jedním z nejstarších sídlišť v Maroku. Toto místo bylo totiž osídleno již v pravěkých dobách a později za Féničanů se stalo zřejmě prvním obchodním centrem v Severní Africe. Později se zde usadili Kartaginci a o něco déle také Římané, kteří tu zůstali až do 5.století. Bohužel zdejší ruiny nejsou tak působivé jako v mnohem zachovalejším Vulubilisu. V dolní části města, která leží hned vedle hlavní silnice za jednoduchým plotem, se nachází především osm dochovaných řad divadla a amfiteátru. Kromě toho je tu také spousta baráčků, ze kterých se dochovaly pouze základy, lázně a také jeden blíže neurčený had s kostičkama na hřbetě. 
V horní části města na malém návrší to není o mnoho lepší a nejzachovalejší stavbou je tak pevnost Akropolis, z jejíž střechy je pěkný výhled na město Larache a na řeku Loukos, která tu tvoří zajímavým způsobem meandruje a ústí do moře.
Slunce opět pomalu zapadá a tak se opět vydáváme na další přesun. Tentokrát máme namířeno na sever podél pobřeží do 35km vzdáleného města Asilah. V tamním kempu strávíme předposlední africkou noc naší cesty a bude-li příznivé počasí, vrhneme se ještě zítra do divokých vln Atlantiku.