Den 10. - 15.10.2002
Druhý den se vydáváme dál na jih. Naše cesta nás podél pobřeží zavede do měst, která v minulosti kontrolovali a značně ovlivnili Portugalci. Po necelých 80 kilometrech zastavujeme v prvním z nich – v Azemouru. I když nutno podotknout, že právě toto město si nadvlády Portugalců zas až tolik neužilo, neboť ti se zde zdrželi méně než třicet let. Samotný Azemour vypadá na první pohled celkem nezajímavě. Leží v ústí řeky Oued Oum er Rbia a evropský vliv se mu na rozdíl od ostatních pobřežních měst prakticky vyhnul. Snad i proto sem míří tak málo turistů a mohu potvrdit, že o nic převratně zajímavého nepřicházejí. Pokud ovšem nechtějí vidět klidné arabské městečko, které si žije svým normálním běžným životem.
Zastavujeme na takovém náměstí a jdeme si prohlédnout zdejší medínu, i když toto označení není pro zdejší staré město zcela trefné. Svým vzhledem se totiž tolik od ostatních částí města příliš neodlišuje. Obepínají jej sice poměrně zachovalé hradby, ale tím veškerá podobnost s medínami jiných marockých měst končí. Ve zřícenině jakési kasby vede nahoru na hradby schodiště a tak si můžeme staré město prohlédnout z výšky. Velký rozruch vyvolala naše návštěva u místních dětí, kteří jsou nám stále v patách, a snaží se co nejvíce upoutat naši pozornost. To se zase nelíbí dvěma policistům, kteří děti patřičně usměrňují, a po zbytek naší procházky Azemourem jsou nám pro změnu v patách zase oni.
V klidu si prohlížíme poklidné marocké městečko. Z hradeb je pěkný výhled na řeku Rbia i na tři velké mosty, které ji nedaleko překlenují. Sem tam zahlédneme i nějaké to smetiště, ale to zkrátka do pořádného arabského města patří. Kousek od řeky hradby opouštíme a spletitými uličkami medíny míříme zpátky na náměstí k autobusu. Cestou se nám podařilo objevit malou školu, kde zrovna probíhalo vyučování. Děti jsou naší nečekanou návštěvou lehce překvapení, ale pan učitel nám nabízí čaj a posunkem se nás ptá, jestli si nechceme přisednout a něco zajímavého se přiučit. Bohužel není čas a tak toto milé a nečekané setkání končí zdvořilým odmítnutím. Je načase pokračovat dál v cestě. Čeká nás krátký 15km přejezd do sousední El Jadidy a to už bude mnohem zajímavější zastávka.