Průvodci popisují Tarroudant jako jedno z nejelegantnějších měst Maroka. Na nás až tak silný dojem neudělal, přestože jsme tu našli pohodovou a přátelskou atmosféru. Nicméně jsme se nemohli zbavit dojmu, že tady nic moc zajímavého k vidění není. Tedy kromě velké barvírny kůží, ke které jsme zamířili hned po příjezdu. Barvírna je mnohem prostornější než ta, kterou jsme navštívili na začátku naší cesty v Tetouanu, a díky tomu tu také není tak silný zápach. Přesto se i zde může slabším náturám při pohledu na odhozené vnitřnosti obalené mouchami udělat lehce nevolno, ale celkově je návštěva této barvírny poměrně zajímavá. Uprostřed velkého nádvoří jsou pod jednoduchými přístřešky betonové bazénky s vodou, kde se kůže čistí a posléze i barví. Okolo tohoto prostranství jsou baráčky, kde se kůže nejen zpracovává, ale i prodává. Návštěvníci si tu mohou koupit nejen upravené zvířecí kůže použitelné jako ozdoba na zeď nebo jako předložka před postel, ale také různé kabelky nebo opasky. Jeden takový pěkný opasek jsem si tu koupil i já. Po krátkém smlouvání jsem za něj zaplatil 30Dh. 
Od barvírny, která leží hned za hradbami medíny, se vracíme zpět k autobusu. Zdejší staré město je poměrně rozlehlé, ale těch zajímavostí uvnitř území ohraničeného hradbami o celkové délce 5 kilometrů opravdu mnoho není. Zastavujeme se na chvíli pouze na pěkném náměstí Assarag, ale protože teploměr dnes ukazuje rekordních 42°C ve stínu, snažíme se raději schovat někam do stínu. Ten nám nabídly obchůdky na třídě Mohammeda V. a tak můžeme alespoň doplnit zásoby potravin a vody. Za 4Dh kupuji banány, ale do autobusu jsem je nakonec nedonesl, hlad byl přece jen opět silnější. Ještě že jsem za 7Dh koupil koláčky, ty by mohly chvíli vydržet. 
Okolo náměstí Talmoklate ještě chvíli obhlížíme tržiště, našim spolucestujícím se tu dokonce podařilo sehnat za 60Dh pěknou konvičku na čaj, a potom už je načase pokračovat dál v cestě údolím řeky Sous. Nalevo od silnice se objevuje krásné panorama Vysokého Atlasu a my už se začínáme těšit, jak se v horách pěkně zchladíme. Přesně 44km za Tarroudantem odbočujeme z podhorské magistrály na sever a dál pokračujeme o poznání užší silnicí. Ta šplhá v mnoha serpentínách odvážně do hor, aby na severní straně Vysokého Atlasu skončila v Marakeši.